Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je číslo, které se používá jako orientační měřítko přiměřenosti vztahu tělesné hmotnosti a tělesné výšky. BMI se vypočítá vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech: BMI = tělesná hmotnost v kg / (výška v m)2 Například u člověka s výškou 170 cm a hmotností 70 kg se BMI vypočítá následovně: BMI = 70 kg / (1,7 m × 1,7 m) = 24,2 kg/m2 Pozor: Výše uvedená definice platí pro dospělou populaci. Pro děti a dospívající je potřeba používat speciálně upravený BMI pro tyto skupiny populace, který (na rozdíl od dospělých) zohledňuje i jejich věk a pohlaví. Bližší informace najdete v pojmech růstový graf: BMI, dívky a růstový graf: BMI, chlapci. Druhou možností, jak zjistit, v jakém percentilu se nachází konkrétní dítě, je použít on-line kalkulačku na některém z důvěryhodných webů. V češtině se taková kalkulačka nachází například na webu vyzivadeti.cz. Samotný BMI má však jen omezený význam, protože nevypovídá nic o tělesné stavbě člověka. Například sportovci s výrazně vyvinutým svalstvem mívají často vyšší než „normální“ BMI, přestože nemají nadváhu. Odchylky od „normální“ hodnoty BMI mívají i velmi vysocí nebo naopak velmi malí lidé. Viz také tělesná hmotnost, podváha, normální váha, nadváha, obezita, růstový graf: BMI, dívky, růstový graf: BMI, chlapci.

Tělesná hmotnost (angl. body weight) je hmotnost lidského těla. Obvykle se udává v kilogramech (kg), pouze v anglosaských zemích (Velká Británie, USA apod.) se častěji používá libra (lb). Jedna libra se rovná přibližně 0,454 kg. Tělesná hmotnost je obvykle nejnižší krátce po narození. V první čtvrtině života se velmi rychle zvyšuje, v dospělosti obvykle zůstává na relativně stabilní hodnotě. Ve vyšším věku hmotnost často opět poněkud klesá, zvláště pokud člověk nevykonává dostatečné množství pohybové aktivity: v takovém případě atrofují (zakrní, zmenší se) svaly, což se projeví právě úbytkem hmotnosti. Stále častějším problémem ve vyspělých zemích je nadváha a obezita. Tabulka 1: Klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI (upraveno podle WHO, 2000) Klasifikace tělesné hmotnosti BMI Riziko vzniku přidružených onemocnění podváha < 18,5 nízké normální váha 18,5–24,9 průměrné nadváha 25–29,9 mírně zvýšené obezita 1. stupně 30–34,9 zvýšené obezita 2. stupně 35–39,9 vysoké obezita 3. stupně ≥ 40 velmi vysoké Viz také index tělesné hmotnosti, podváha, normální váha, nadváha, obezita, tělesná výška, růstový graf: tělesná hmotnost, dívky, růstový graf: tělesná hmotnost, chlapci.

Růstový graf pro tělesnou hmotnost u dívek je jedním z tzv. percentilových grafů, které zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Bližší vysvětlení najdete v pojmu růstové grafy a na webu Státního zdravotního ústavu.

Růstový graf pro tělesnou hmotnost u chlapců je jedním z tzv. percentilových grafů, které zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Bližší vysvětlení najdete v pojmu růstové grafy a na webu Státního zdravotního ústavu. Obrázek: Růstový graf pro tělesnou hmotnost u chlapců. (Zdroj: Státní zdravotní ústav: Růstové grafy ke stažení) Viz také růstové grafy, tělesná hmotnost.

Nechtěný úbytek tělesné hmotnosti neboli nevysvětlené hubnutí je nechtěný váhový úbytek o více než 5 % tělesné hmotnosti, bez dietního omezení a změny tělesné aktivity, což je podezřelým příznakem. Nutí lékaře k zamyšlení a pátrání po příčině. Tou může být onemocnění trávicího traktu, hormonální porucha, včetně onemocnění diabetes mellitus, duševní onemocnění apod. Vyšetření musí být komplexní. Viz také tělesná hmotnost, podváha, podvýživa, kachexie, hubnutí.

Body mass index je jiný název (anglického původu) pro index tělesné hmotnosti.

Glykemický index (GI) je číslo, které vyjadřuje, jak rychle po konzumaci potraviny s obsahem sacharidů – ať již mono-, oligo- nebo polysacharidů – vzroste glykemie (hladina glukózy v krvi). Čím vyšší je glykemický index dané potraviny, tím rychleji po její konzumaci roste glykemie – a platí to samozřejmě i naopak (tj. u potravin s nízkým glykemickým indexem je nárůst glykemie pozvolný). Například po konzumaci sladkého pečiva hladina glukózy v krvi „vystřelí prudce vzhůru“, zatímco po konzumaci stejného množství sacharidů např. v ovesných vločkách je vzestup glykemie pozvolnější. U glykemického indexu se jako standard pro srovnání používá zvýšení glykemie po konzumaci čisté glukózy. Ta se dostává do krve nejrychleji, způsobí tedy největší „vlnu“ (schematicky znázorněno na obr. 1). Rychlost GI pro glukózu je proto nastavena na hodnotu 100. K této hodnotě se pak vztahují hodnoty zvýšení glykemie způsobené 50 g sacharidů obsažených v dané potravině. Například GI 50 znamená, že zvýšení hladiny glukózy v krvi vyvolané konzumací potraviny s obsahem 50 g sacharidů je o polovinu menší než v případě 50 g glukózy. Nicméně hodnota GI se vždy vztahuje na 50 g sacharidů obsažených v dané potravině a nezohledňuje složení celého jídla. Obrázek 1: Schematické znázornění měnící se glykemie (hladiny glukózy v krvi) v průběhu času po konzumaci potraviny s vysokým glykemickým indexem (znázorněno červeně) a nízkým glykemickým indexem (znázorněno modře). Potravina s vyšší hodnotou glykemického indexu (GI) způsobí větší výkyv glykemie než potravina s nižší hodnotou GI. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Obrázek 2: Schematické znázornění skupin potravin s nízkým (vlevo), středně vysokým (uprostřed) a vysokým (vpravo) glykemickým indexem. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemická nálož.

Normální hmotnost je jiný název pro normální váhu. Viz také tělesná hmotnost, podváha, nadváha, obezita.

Tělesné postižení je porucha, která se nejčastěji projevuje nějakým omezením tělesné funkčnosti, pohyblivosti či obratnosti. Mezi tělesná postižení se však řadí i taková postižení, která omezují další aspekty každodenního života, jako jsou například zrakové postižení, sluchové postižení či epilepsie, případně i některé poruchy spánku. Viz také mentální postižení.

Tělesná dysmorfická porucha se podle Mezinárodní klasifikace nemocí řadí mezi hypochondrické poruchy. Postižený člověk se prakticky neustále zabývá domnělou „vadou“ na svém těle, které přikládá neúměrně velký význam (natolik, že to významně ovlivňuje jeho každodenní život). Viz také porucha.